aktualizováno: 24.12.2016 00:21:08
ChS T Á Y G E T É
|
29.12.2013 - Po náročné zkouškové sezóně nastala v listopadu sezóna lovecká
Několik honů a naháněk proběhlo přímo v našem MS Ejpovice, ale na řadu naháněk a honů jsme dostali pozvání od kamarádů myslivců z okolních, ale i vzdálenějších sdružení.
Díky tomu jsme mohli vyzkoušet univerzálnost Daisynky, která předvedla úžasnou pomoc při honech i dohledávkách a dokázala tak, že není jen "zkouškovým" psem, ale hlavně psem, který si dokáže poradit a používat i vlastní hlavu...
Honů si užila i naše nejlmadší fenka Eli, která předvedla vrozenou vlohu pevného vystavování a úžasný systém práce v poli.
24.12.2013 - Krásné Vánoce prožité po boku těch, na kterých Vám záleží!!!
26.10.2013- V sobotu se konaly tradiční podzimní zkoušky v Hrádku u Rokycan a zároveň naše poslední zkoušky pro sezónu 2013.
Původně bylo nahlášeno 21 psů, bohužel z nejrůznějších důvodů se jich nakonec sedm odhlásilo a tak se zkoušky konaly v komorní sestavě 14-ti psů.
Posuzovat přijeli naše rozhodcovské stálice a skvělé zázemí nám nachystala paní Málová ve své restauraci U Kozlerů v Mirošově.
Jelikož je v okolí Hrádku téměř vše posekáno, museli jsme zvolit typ posuzování na stanovištích, aby podmínky byly pro všechny stejné.
Počasí bylo jako na objednávku a tak nikomu nevadilo, že se zkoušky díky přejíždění po stanovištích trochu protáhly.
Počasí bylo skutečně nádherné! Když si vzpomenu, jak vypadaly zkoušky před rokem, kdy během posuzování napadl sníh a rozstřel probíhal na sněhem přikrytém poli, nechce se mi ani věřit, že to bylo ve stejné době, protože sobotní počasí připomínalo spíš Jaro...
Velikou radost mi udělali Andílci Janičky Baslové, kteří ve věku 16-ti měsíců úspěšně dokončili své první lovecké zkoušky, ale překvapením dne byl CACT pro Dylanka Lucky a Fandy, kteří se původně ani nechtěli přihlásit, ale díky dobré reklamě, kterou našim zkouškám dělá Janička Baslová a Marťa Horká nakonec překonali "blok" z klubovek a přihlásili se... Přihlásili se s cílem dokončit zkoušky... o to větší překvapení pro ně bylo získání CACTa, CACTa, kterého na dálku věnovali, stejně jako celé zkoušky, Sissince - Odyssea the Best Baron, která den před zkouškami náhle odešla za Duhový most... Marťo, Ondro, myslíme na Vás!!!
Jelikož šlo o poslední zkoušky letošní sezóny, měli účastníci tu smůlu, že museli "přetrpět" závěrečnou děkovačku.
Děkuji Rosťovi a vrchnímu rozhodčímu, kteří "vypíchli" mou mravenčí práci, kterou s přípravou zkoušek mám a která ve finále není vidět, ale pravdou je, že bez zázemí a podpory, kterou mám od svého báječného muže bych tohle všechnno nezvládla a ani nechtěla zvládnout! Jsme tým a jelikož má Míša při zkouškách závěrečné slovo, není již nikdo, kdo by poděkoval jemu...a tak aspoň na tomhle místě - Miško, díky za všechno!!!
Fotogalerie: Janičky Baslové a naše
20.10.2013 -Včerejší nádherný den jsme strávili tak, jak jsme nejšťastnější...
...venku, ve společnosti psích kamarádů a jejich úžasných páníčků!
Celou akci zorganizovala Janička Baslová a my jsme byli moc rádi, že jsme mohli být při tom.
Mini nácviku se zúčastnili Janičky odchovy a kamarádi a překvapením dne bylo setkání otce a dcery - Armani Dylan Excellent Bahati tu potkal svojí dcerušku Brendu Sweet Albipolis.
Krásný sluníčkový den jsme zakončili společným pozdním obídkem v restauraci Na statku v Mirošově.
Všem moc děkujeme a doufáme, že si to budeme moci zase brzy zopakovat!
11.-13.10.2013 - Na účast na Mezinárodní soutěži retrieverů jsme se těšili od chvíle, kdy jsme si pořídili prvního retrievera - byl to pro nás Olymp retrívřích zkoušek, prostě něco, co si člověk a pes musí opravdu zasloužit.
Tenhle sen nám splnila až Daisy Zlatá kudrnka, která pro nás nepřestává být malým zázrakem a každý den děkujeme chovatelce Lucce Kondělkové za to, že nám ji svěřila.
Daisy má letos úspěšný rok - absolvovala VZPR, ZPR a MFTR - vše v I. ceně a získáním titulu CACT. Do Mezinárodní soutěže retrieverů naskočila ze 7. nominačního místa se ziskem 360 bodů na VZPR v roce 2012.
Páníček Michal měl celkem skromný cíl - neudělat na MSR ostudu - to já jsme věřila trochu víc... Na zem mě vrátila Michalova poznámka: "Neblázni, jedeme ke KCHLS, tam nemůžeme uspět jen z toho principu, že se angažujeme v Retriever klubu..." I tak jsem trochu doufala...
V pátek jsme se tedy hned po práci vydali směr Písek do lovecké chaty na Křižatkách, kde bylo zajištěno zázemí po celou dobu zkoušek.
Podle propozic mělo být zahájení zkoušek v 19.00hod, ale díky opravám na D1 se rozhodčí a i někteří vůdci jedoucí z tohoto směru opozdili a tak se posunulo i zahájení.
Upřímně musím říct, že jsem od "slavnostního zahájení" Mezinárodní soutěže retrieverů, čekala trochu víc. Všech 17 účastníků (ano, jen 17 místo původně plánovaných 20-ti) 11 rozhodčích, střelci, závodčí, organizátoři... byli namačkáni v lovecké chatě... Rozlosování proběhlo pomocí památečních sklenic, kdy si každý účastník vylosoval sklenici a pod ní bylo startovní číslo. Nám pro tento víkend připadlo číslo 3 a to znamenalo, že začínat budeme v sobotu na poli a vodě. Daisy má za sebou několikatery VZPR, ale vždycky začínala v lese, tak tohle bude pro nás malá premiéra...
V sobotu před osmou hodinou jsme přesně podle pokynů vrchního rozhodčího byli nastoupeni k zahájení prvního soutěžního dne.
Zahájení, které probíhalo do mlhy se pobouzejícího dne, bylo díky dodržování mysliveckých tradic velmi důstojné.
Vzpomínka na nedávno zesnulého pana rozhodčího Karla Kiewega a minuta ticha na jeho památku nenechala žádné oko suché.
Poté už jsme se všichni rozjeli do honitby plnit jednotlivé disciplíny.
Naše skupina začínala na poli - pohled na rozlehlé lány tajil dech - nádherné louky, lemované stromy, se kterými si pohrály barvy podzimu...na chvíli jsem úplně zapomněla, že jsme na zkouškách a nechala se unést tou nádherou... Z tichého zasnění mě probírá dusot koní...Překvapaná nejsem jen já, ale i ostatní z naší skupiny a hlavně naše chlupatá zlatíčka, která stejně jako my, nemohou spustit z oči z té nádhery - stádo koní různých barev, hřivy se jim vlní ve větru..."No, tak to je paráda..." , říká suše Michal... Přesně tak, čeká nás handling na poli,slídění s dohledávkou a vlečka s pernatou a rozhodně nepotřebujeme, aby dala Daisy přednost "koninám" před plněním disciplín.
Naštěstí Daisy jako zkušená zkoušková matadorka dokáže rozpoznat, kdy je práce a kdy zábava a tak plnění disciplín proběhlo naprosto bez problémů se slovní pochvalou od rozhdčích, kteří byli překvapeni z její neudržitelné energie...
Pořádně vymrzlí jsme zamířili na základnu do lovecké chaty, kde probíhalo měnění skupin. Po krátkém ohřátí a občerstvení jsme pokračovali na dalším stanovišti - tentokrát na vodě, ke které patřil i marking.
Vodní disciplíny proběhly bez jediného zaškobrtnutí, opět s chválou rozhodčích...ale ten marking... marking je pro nás hop a nebo trop a tak jsme čekali, co Daisy vymyslí... A Daisy to vymyslela - o kousek místo dopadu minula a přeběhla, ale během chvilky se srovnala, popadla kus a ukázkově předala. Dle mého názoru nemůže dostat horší známku než 3... Naštěstí měli stejný názor i rozhodčí a tak jsme po prvním dni v první ceně s jednou trojkou!
U lovecké chaty proběhla ještě discplína chování na stanovišti a pak už jsme se všichni rozjeli ke svým ubytováním... Žádný společenský večer, žádná společná večeře...Nic, co by nasvedčovalo tomu, že se právě nacházíme na té NEJ...vrcholovější akci retrieverů...
Trochu rozladěni a překvapeni jsme se vrátili na chatu Živec, kde jsme měli zajištěno ubytování.
Spolu s námi tu byla řada dalších vůdců se svými psy a tak se během chvilky rozjel soukromý večírek vůdců, který byl díky Moravákům zásoben i výborným pitím...
Do postele jsme se dostali okolo půl dvanácté, když se k našemu večírku postupně připojili i naši čtyřnozí svěřenci, kteří již odmítali zůstat na pokoji samotní...
V neděli ráno nás čekalo opět slavnostní zahájení - za ranní mlhou nesměle vystrkuje své paprsky sluníčko, dneska bude krásný den...
Při nástupu mě trochu znervóznily pohledy rozhodčích z lesních disciplín, kteří si mě v malé koroně očima vyhledali... Stejný pocit měl Michal už ráno při snídani..., že by se přeci jen vyplnila Michalova slova o konkurenci dvou klubů...?
Začínáme na barvě, Michal je úplně zelený, Daisy se tváří, že se jí to netýká... daisy s Michalem jsou v pořadí třetí barvu, nervozitou si skoro ukoušu nehty, když konečně slyším z lesa slavnostní fanfáru... sláva jsou na konci, teď jde o to za kolik... Během chvilky už vidím Michala, jak se vrací z barvy - za kloboukem větev - takže jsem neměla slyšiny, skutečně došli ke kusu..., významně kývám a Michal mi s blaženým úsměvem ukazuje na prstech čtyřku!
Paráda, teď už jen malý les a podle včerejších informací to je brnkačka...
Čtverec nevypadá nijak nebezpečně, tak uvidíme, jak to dopadne. První pes však ne a ne přinést druhý kus, jsme z toho trochu nervózní, ale co, uvidíme, Daisy se čtvercem problém nemívá...
Po uplynutí času jde rozhodčí i s vůdcem a jeho psem do čtverce ukázat mu, že druhý kus opravdu ve čtverci byl po dlouhé době, kdy se oba vrací nás překvapuje rozhodnutí rozhodčích... Kus ležel jinde než v organizátory vymezeném prostoru (tři skupiny před námi to měli také tak, ale všem psi přinesli oba kusy do časového limitu) a tak si tenhle vůdce se svým psem disciplínu zopakuje - půjde jako poslední ve skupině...
Nechápeme, co to má znamenat,ale tím, že je u celého problému i vrchní rozhodčí, uznáváme, že to tak je asi v pořádku, protože jinak by to snad vrchní zarazil...
Druhý pes v naší skupině přináší oba kusy během chvilky, teď je řada na Daisy...
Vbíhá do čtverce a během chvilky přináší první kus, teď ještě ten druhý... Trvá ji to o něco déle, zřejmě se šla podívat na původní místo, kde měli kus ostatní skupiny, ale za chvilku už se rozevírá tráva a Daisy ukázkově předává králíka. Michal s doměnkou dostatečného času nechává Daisy stejně jako při prvním kusu usednout...
O to víc je překvapen, když mu rozhodčí sdělí čas...6.20min. Cože? Michal nechápe, ale rozhodčí ho utvrzuje, že tenhle čas je skutečně správný...
Bohužel ani jeden z rozhodčích neměl stopky (na vrcholové akci se měří čas na ručičkových hodinkách...) a tak musíme veřit, že počáteční čas napsali správně... Ze čtverce si tedy odnášíme trojku.
Čeká nás ještě vlečka v lese...nechápavě koukáme na rozhodčího, který si cestu z druhé vlečky krátí přes dráhu třetí, tedy naší vlečky... Ale daisy jen tak nedostane..., to ona dostala jeho, když vlečku celou oběhla a překvapila rozhodčího zezadu, popadla králíka a běžěla zpátky. Podle druhého rozhodčího je to nejlepší "vlečkový" čas... Při odložení začínám věřit, že je to celé zmanipulované...Stejný rozhodčí, který nám krásně pošlapal vlečku si při odložení láme klacíky a ťuká klackem do pařezu...Daisy ale leží jako přikovaná! Ptali jsme se ostatních ze skupiny, jeslti jim taky rozhodčí lámal klacíky..., nikomu tohle neudělal...No, musíme se s tím smířit, věděli jsme přeci, že jedeme do "nepřátelského" prostředí konkurenčního klubu...
Na základnu přicházíme mezi posledními díky předělávanému čvetverci... Rozhodčí počítají výsledky a my si v duchu počítáme jak na tom asi jsme...
Okolo šesté hodiny to všechno vypukne - opět namačkáni v lesní chatě se dozvíme výsledky té nejprestižnější soutěže retrieverů... Vítězem se stává zahraniční pes se svým vůdcem Wladyslawem Hoffem, který vyhrává Mezinárodní soutež již po čtvrté!
Daisy s páníčkem Michalem si jde hrdě pro res.CACT z celkového čtvrtého místa a jako třešničku na dortu získává cenu za nejlepší vodu.
Jsem na oba moc pyšná!!!
Snažím se zapomenout na to, co se stalo v malém lese a užívám si sílu tohohle okamžiku... Okamžiku, na který jsme čekali tolik let!!!
Moc děkujeme manželům Kunešovým za cenné rady, díky, který jsme takového úspěchu dosáhli!
11.-13.10.2013 - Mezinárodní soutěž retrieverů očima organizátora stejné soutěže...
...a jak to vypadalo před rokem u nás katalog + reportáž a jak to vypadalo letos pod vedením KCHLS...
VII. Mezinárodní soutěž retrieverů Písek (KCHLS)
Když jsme si před lety pořídili naši první zlaťandu a začeli sledovat dění okolo retrieverů, přišlo nám jako neskutečné účastnit se Mezinárodní soutěže retrieverů. Do této soutěže se totiž každý jedinec musí nominovat a soutěže se může zúčastnit 20 nejlepších.
Když nám v roce 2012 bylo svěřeno pořádání VI.MSR, brali jsme to jako čest a celý rok jsme se na tuto akci pečlivě připravovali - sháněli jsme sponzory, objížděli různé vrcholové kynologické akce a čerpali inspiraci, tak aby jsme MSR "neuřízli" ostudu a bylo na něm vidět, že je skutečným "Olympem" retrieveřích soutěží...
Bohužel postupem času jsme zjistili, že ne všichni retrívráři berou MSR jako vrcholovou akci a už vůbec to pro ně není čest být na startu s těmi nejlepšími z obou klubů...
O tom jsme se přesvědčili už v loni, když jsme MSR pořádali a první 14-ku psů jsme kromě asi dvou vyjímek museli obvolat a připomenout jim, že se blíží termín uzávěrky prvního kola... I tak jsme ale dvacítku psů museli doplnit startujícími, kteří byli hluboko pod čarou...
Ne jinak tomu bylo při letošním MSR, které pořádal konkurenční klub (KCHLS).
Prvním překvapením pro nás hned po příjezdu bylo, že je připraveno jen 18 startovních postů, takže ani nebyl naplněný plný počet startujících. O chvíli později jsme se dozvěděli, že nás nebude ani těch 18, ale jen 17... Startovní sedmnáctka byla namíchána z celé nominační listiny - ten tam je "boj" o nejlepší umístění v nominační listině, aby jste se dostali na MSR, v posledních letech je trend takový, že se na startu potkáte i se psem, který byl v nominační listině na posledním místě, který všestranky dokončil ve III.ceně.... Neříkám, že takový pes je špatný, mohlo se mu stát, že do III. ceny spadl jen v jedné disciplíně, jinak jel ve čtyřkách..., ale když se podíváme na soutěž ohařů - memoriál Karla Podhajského - tam by si takový pes ani neškrtl, ale u retrieverů je to holt jinak, bohužel...
Sami jsme MSR pořádali a tak víme, jak je náročné takovou soutěž uspořádat, když ale srovnáme MSR, které pořádal Retriever klub CZ oproti MSR pořádaném KCHLS, dovolím si říct, že organizátorskou úrovní se letošní MSR v Písku mohlo srovnávat s obyčejnýma "omsáckýma" všestrankama, bohužel...
Zmatky začaly už v pátek, kdy se zahájení opozdilo o téměř dvě hodiny oproti původnímu plánu a propozicím...
Po slavnostním zahájení a rozlosování jsme se všichni rozjeli ke svým domovům - jediná informace od pořadatelů byla, že sraz je v osm hodin ráno...
V sobotu ráno jsme tedy byli na nástupu a rozjeli se do honitby, která byla nádherná!
Prostředí, kde se zkoušky konaly bylo skutečně nádherné - rozlehlé louky, krásné lesy...vše umocněno barevnou hrou podzimních barev...
Po ukončení prvního soutěžního dne nebylo žádné slavnostní posezení, žádná zábava... Podle slov organizátorů jsme se měli rozjet k domovům... a spát rychle... a v neděli být v osm na nástupu.
Naštěstí se nás na chatě Živec, kde jsme byli ubytovaní, sešla pěkná partička a tak jsme si udělali svůj společenský večer..., když Moraváci dovezli zásoby z domova
.
Druhý soutěžní den proběhl podobně jako první den. Po skončení disciplín jsme se všichni vrátili na hájenku, kde jsme čekali na výsledky.
Kolem šesté hodiny to konečně všechno vypuklo... "Slavnostní" zakončení proběhlo ve stísněných podmínkách ájenky, kde se vyhlášení jedinci sotva mohli otočit...
Jediné co se na VII.MSR dá vypíchnout byly nádherné terény - překrásné rozlehlé louky, stojaté smíšené lesy... Je nám moc líto, že úroveň MSR klesá, ale dokud ji nebudou brát vážně organizátoři, nemohou ji brát vážně ani vůdci... Chybí jakákoliv propagace této soutěže, vždyť v dnešní době máme tolik možností a to že si na MSR pozvete čelní představitele ČMKJ, ČMMJ a ČMKU opravdu nestačí... Člověk do toho musí dát mnohem víc - kousek srdce.
5.-6.10.2013 - Na všestranné zkoušky jsme se připravovali dlouho dopředu...
Stejně tak pečlivě, jako vůdci připravují své psy na všestranné zkoušky, se připravují i organizátoři.
Jen ten, kdo zkoušky někdy pořádal dokáže pochopit, kolik práce stojí za přípravou všestranek.
Od poloviny týdne jsme si s Míšou vzali dovolenou a za pomoci Ali Šaškové jsme "papírkovali" barvy, vybírali s hlavním výcvikářem klubu panem Kunešem vhodné terény, po večerech chystali veškerou dokumentaci a do toho po očku sledovali předpověď počasí, která slibovala krásný víkend...
Zázemí jsme stejně jako při loňské VI. Mezinárodní soutěži retrieverů našli v restauraci Hamrovka v Dobřívě. Manželé Novákavi již znali naše požadavky a i my jsme věděli co a jak si můžeme na Hamrovce přát...
Díky skvělému přístupu celé rodinky Novákových bylo každé naše přání splněno a nic nebylo problém - za což moc děkujeme!!!
Zahájení zkoušek proběhlo za přítomnosti redaktora z místního plátku a tak bylo zaručeno, že se retrievři opět dostanou trochu do podvědomí veřejnosti.
Z našeho pohledu jsou všestranky jisto jistě vrcholovou kynologickou akcí a měly by být jakýmsi kynologickým svátkem, proto jsme uspořádali i společenský večírek, na který byli zváni všichni vůdci a rohodčí. Na večírku i přes skvělou atmosféru vydrželi jen silní jedinci a to převážně z řad rozhodčích a organizačního týmu. Vůdcům, kteří vydrželi do pozdějších nočních hodin patří náš velký dík!!!
V neděli jsme sice trochu unaveni, ale přesto v plné formě byli připraveni pokračovat v dalším zkouškovém dni.
Okolo druhé hodiny byly všechny čtyři skupiny zpět na základně na "Hamrovce" a zbývala poslední disciplína - počítání výsledků. Té se zhostili rozhodčí na výbornou a pod vedením vrchnní rozhočí paní Ing. Evy Černé - prezidentky klubu - jsme v půl páté byli přpraveni k vyhlášení výsledků.
Vítězkou se stala fenka GR Energy for fun Brdské zlato s vůdkyní MVDr. Libuškou Štorkovou, která zároveň získala cenu za nejlepší pole a les a získáním titulu CACT splnila podmínky pro udělení Českého šampiona práce!!!
Další zrod nového pracovního šampiona jsme mohli vidět o pár chvil později, když na třetím místě získala titul CACT LR Anabell Benison s vůdkyní Petrou Bednářovou, která až do poslední chvíle netušila, že je nejlepším labroušem celých zkoušek.
Všem, kteří uspěli moc a moc gratulujeme!!!
Závěrem zbývá poděkovat všem, kdo nám pomáhali - především rodince Šaškových - Mírovi a Klárce za báječný servis v inprovizované restauraci "na střelnici" a Ali za dřinu, kterou jsme měly s "balabánem" (pro nezasvěcené - není to nic nemravného ;) ), dále děkujeme všem sponzorům, závodčím, střelcům a kamarádům. Také děkujeme rozhodčím za spravedlivé a citlivé posuzování a v neposlední řadě rodičům, kteří se opět bezvadě postarali o naši smečku.
21.-22.9.2013 - Po náročném týdnu, kdy jsme na střídačku cvičili s Daisy a s Elí, sklízíme "ovoce"
V sobotu čekali na Elí její první opravdové zkoušky. S páníčkem Michalem se vydala do Lelova ke Stodu, aby zde složila Podzimní zkoušky.
Opět se ukázalo, že je důležité míti i trochu zkouškového štěstí...a to štěstí tentokrát stálo při Elí.
Měla možnost prokázat "klid" před pernatou i srstnatou zvěří a tak, i když vlečky přinesla z volného hledání (což však zkušební řád neupravuje) vysloužila si samé čtyřky a ve svých 14-ti měsících se stala vítězem těchto zkoušek.
Rozhodčí i spolubojovníci byli nadšení z jejich přesvědčivých aportů, které sbírala sebejistě na plnou mordu a odevzdávala se vzorným usednutím.
Po pravdě musím říct, že takhle nadšeného jsem ze zkoušek Michala už dlouho neviděla
 , byl na Elí právem pyšný! Aby taky ne, vždyť každý, kdo cvičí ví, kolik je za takovým úspěchem času a nachozených kilometrů.
V neděli jsme se po dlouhém rozmýšlení vypravili do Nezdřeva na vrcholovou akci Retriever klubu - na Mezinárodni Field Trial na kachny se zadáváním titulů CACIT a CACT.Field Trial je úplně jiný typ zkoušky než klasické všestranky, je to spíš hon, který má svá přísná pravidla a stačí jen jedna chyba a snažení celého dne přijde v niveč...
Jelikož teď spíš trénujeme klasické disciplíny, pojali jsme trial jako malé zpestření... To jsme si sice s Míšou říkali ještě v sobotu večer, ale v neděli ráno bylo vše zcela jinak...
Já, jak jinak než po noční a před noční
, Míša nervózní, jako by to byly jeho první zkoušky...
Na nástupu jsme se postavili vedle zkušených trialových vůdců jako jsou manželé Bubeníkovi, Luboš Červený, pan Krejčí, paní Dragounová, paní Kořenská..., ale bylo tu i několik našich kamarádů z "nároďáku" pan Kuneše - Rosťa Blecha, Alice Valentová nebo Markéta Mynaříková... Naše Daisy byla jediná - jak v barvě, tak v plemeni.
O to víc jsme si přáli uspět...na začátku byl náš cíl skromnější - úspěšně dokončit, ale s přibývajícími lečemi jsme si přáli přeci jen trochu víc... A protože se "přání neplní jen o Vánocích" mohli jsme si ten neskutečný pocit štěstí užít už dnes. Daisy dokončila trial v plném počtu bodů - tabulku jí kazila jen jedna malá snížená známka z poslušnosti, ale na celkovou výslednou známku to nemělo žádný vliv.... 192 bodů, titul CACT a celkově 5. místo...
Byl to neuvěřitelně náročný den -z 16-ti retrieverů dokončilo zkoušky 10 z nich, vyhlášení probíhalo o půl deváté..., ale tohle všechno je zanadbatelné, když si člověk uvědomí, jak obrovský úspěch je za námi...
Neuvěřitelné - třetí vrcholová akce klubu, třetí úspěch, třetí CACT... Doufám, že neplatí "...do třetice všeho dobrého a zlého..." protože v říjnu nás čeká pomyslný zkouškový Olymp - to "nejvíc", co může retriever u nás absolvovat - nominační soutěž - Mezinárodní soutěž retrieverů.
Chci poděkovat celému MS v Nezdřevě za báječnou atmosféru celých zkoušek, rozhodčím za citlivé a spravedlivé posuzování, vůdcům za fér chování... Děkuji Markét za odvoz do práce a super společnost, děkuji kolegyni Marci, že na mě opět počkala o několik minut déle...
Děkuji mému muži
, že i po tolika úspěšně odvedených zkouškách neztratil lidskost, a že ho neopustila zkoušková nervózita, která jen dokazuje, jak malý krůček je mezi úspěchem a neúspěchem...
Ale DÍK největší patří bezesporu chovatelce Daisynky - Lucce Kondělkové, bez níž bysme nikdy neměli doma tenhle malý - velký poklad!
14.-15.9.2013 -Bez pár dní téměř po roce jsme se vrátili do Zlína, aby jsme zde prožili další z nezapomenutelných víkendů...
Vyjížděli jsme už v pátek, kdy jsme po loňských zkušenostech vyrazili raději už ve čtyři odpoledne.
Přivítání po roce bylo veselé a neobešlo se bez mnoha a mnoha štamprlí domácí slivovičky, která byla skutečně výborná a několika litrů červeného a bílého vína...No, jsme přeci na Moravě...
Veselé bylo i brzké sobotní ráno, kdy údajně měla paní Klasnová slabé nohy..., pche, jak si to vůbec mohl někdo myslet, že pane Klasno... A tak první den zkoušek vypadal podobně jako v loni...
Páníček Michal zcela bez nervů a starostí o svou svěřenkyni...
A tak se ukázaly zkušenosti naší Daisy, která se celou sobotou odvedla téměř sama a ještě musela dávat pozor na páníčka... jo jo, holka, nemáme to s tím naším chlapem jednoduchý...
A protože je Daisy naše holka šikovná, zvládla sobotní lesní a vodní disciplíny na samé čtyřky. Možná to bylo i díky šťastnému číslu 7, které jí páníček vylosoval.
Večer se konal společenský večer plný výborného jídla a pití, barmanské šou a následného popíjení míchaných nápojů, hudby, tance a bezvadné zábavy...Prostě Morava se vším všudy
V neděli čekaly Daisynku polní disciplíny včetně našeho velmi oblíbeného markingu, který byl pro nás úplně poslední disciplínou zkoušek.
Naštěstí jsem před markingem našla na louce čtyřlístek a dala jsem ho Míšovi do kapsičky u košile..., tak jsem mohla být úplně v klidu
Daisy sice marking trochu přeběhla, ale i tak si vysloužila známku 3 - byla to naše jediná trojka
a tak jsme si mohli oddychnout - Daisy složila své první ZPR v první ceně!!! Ani jsme nepočítali s tím, že by se Daisy mohla s jednou trojkou dostat na přední místa, protože dle našich informací během zkoušek šel jeden pesan v samých čtyřkách... A tak jsme po skončení zkoušek v klidu prošli k autu nechali Daisy vyběhat po loukách, které ještě před chvílí byly naším "bojištěm" a i my jsme si užili trochu dobrodružství, když jsme "zabloudili" v lužním biotopu a nemohli se suchou nohou dostat zpátky na cestu... Naštěstí mi byl na blízku můj "princ" se zlatým retrieverem a vysokýma holinkama, který mě galantně přenesl na cestu...
V klidu a pohodě a jsme si jeli sbalit věci k Tomášovi a Katce, nakrmili jsme Daisy, aby jí ještě před cestou trochu vytrávilo a šli jsme čekat na výsledky... Když v tom vrchní rozhodčí oznámil, že bude rozstřel o první a druhé místo, do kterého jde startovní číslo 7 a 12...
Bezva, Daisy s plným bříškem, Michal převlečen do "civilního" oblečení... No, ono to nějak dopadne
Rozstřelovou disciplínou byl marking...Náš oblíbený marking...
Naštěstí se tento rozstřel nepovedl oběma pejskům a naše Daisy byla asi o minutu
rychlejší a tak se stala vítězkou zkoušek, zkoušek, které z našeho pohledu považujeme za jedny z nejnáročnějších zkoušek, které jsme absolvovali a to jak díky terénům, které byly hodně podmáčené, tak i díky počasí, které se umoudřilo až v neděli.
Byl to pro nás úžasný víkend plný nádherných zážitků, smíchu a překvapení a pro mě jednou tlustou čárou...
Veliký dík patří Katce a Tomovi Ordáňovým za poskytnutí azylu, Martě a Ondrovi za bezva společnost a všem, kdo se podíleli na organizaci zkoušek!!!
Moc děkuju Míšovi za to, co dokázal s Daisynkou!!! Je to neuvěřitelný kus práce a já jsem na oba moc pyšná!!!
1.-2.9.2013-V neděli a pondělí jsme vyrazili na pozvání Standy Uriánka do Nezdřeva na kachní hony.
Oba dny jsem byla mezi nočníma, ale věděla jsem do čeho jdu a tak jsem drahocenný spánek oželela a raději si užila báječné dva dny ve společnosti kamarádů pejskařů.
Oba dva dny nám dělaly společnost naše holky Daisy a Terezka.
Daisy jako zkušený "mazák" prohledávala rákosí a křoviska a vyhledávala další a další kachny. V neděli tolik kachen "nepadlo", ale v pondělí si pořádně zanosila...
Terezka dlouho nikde nebyla a tak hlavně v neděli jí dělala problém atmosféra honu a moc se jí pracovat nechtělo. V pondělí už to bylo o dost lepší a poté co se jí povedlo "ulovit" křídlovanou kachnu, vypravila se i párkrát s Daisy do houští.
Všichni jsme si oba dva dny moc užili a mrzí, nás, že na další hony nám nezbývá dostatek času...
Výsledkem snažení střelců i psů byl výřad okolo 400ks kachen z něhož jsme si 100ks odvezli domů... Ale nebojte, nemáme je na prodej, jak si někteří mysleli, ale na zkoušky na příští rok a nebyly všechny jen naše
25.8.2013 - V neděli jsme se vydali na Podzimní zkoušky do Děčína, kde Michal tentokrát stál na druhé straně...
Společně s celou partou skvělých rozhodčích z plzeňska jsme se už v půl páté ráno vydali na dalekou cestu do Děčína, kde se konaly podzimní zkoušky retrieverů. Pořadaletel zkoušek byl Retriever klub CZ a organizátorkou paní Irena Zárubová.
Po cestě plné smíchu, kdy jsme cestou zažily spoustu dobrodružství, včetně krav na silnici... jsme po osmé hodině dorazili do Dolních Habartic, kde byl v chatě MS Ostrý základní tábor.
Přihlášeno bylo 16 pejsků, kteří se rozdělili do tří skupin. Michal posuzoval ve dvojici s paní Kunešovou a "vyfasovali" čísla 12 - 16.
Z této pětičlenné skupiny přivedli zpět 2 psy, kteří podzimní zkoušky úspěšně dokončili - zároveň však přivedli i vítěze celých zkoušek.
Vždy je smutné, když někdo na zkouškách vypadne a za sebe musím říct, že když pořádáme naše zkoušky, mám všechny ty lidičky a pejsky za "své" a je mi moc líto, když někdo "spadne" do III. ceny nebo dokonce vypadne. Hlavně v tom případě, když je vůdce uznalý a pokorný...
V Děčíně nakonec vypadlo celkem pět psů, osm jich zkoušky dokončilo v I.ceně a tři ve druhé ceně. Zároveň jsme byli svědky "zrodu" nového Šampiona práce ČR - vítězka zkoušek Cherlyn Sable Blues s vůdkyní Šárkou Píseckou splnila získáním titulu CACT všechny podmínky pro udělení šampionátu. Moc gratulujeme!!!
Chtěli jsme Irence Zárubové moc poděkovat za pozvání do tak nádherného prostředí, kde se zkoušky konaly. Unešeni jsme byli se zapojení celého MS Ostrý do příprav zkoušek, doprovodu do honitby a za báječné občerstvení, které prostě nemělo chybu!!! Takováhle parta se jen tak někde nevidí a my můžeme jen tiše závidět!!!
Byla to báječná neděle!
10.-11.8.2013 - ...a po roce jsme se sešli zase při Podbrdském poháru.
V letošním roce se konal již jeho V.ročník a první vůdci se nám hlásili už od května.
Nebylo tedy žádným překvapení, že na začátku července nám nezbylo ani jedno volné místečko.
I přes počáteční ranní zmatky, které dokázaly, že všichni jsme jen lidé
se úvodního slova zhostil starosta města Hrádek u Rokycan pan Jaroslav Perlík, který si již tradičně vzal Podbrdský pohár pod svou záštitu a mimo peněžního daru k uspořádání zkoušek věnoval pro celkového vítěze pohár.
Po slavnostním zahájení jsme se rozjoli do honitby, aby jsme zjistili, že spoléhat se člověk může jen sám na sebe... Střelec, který nám přislíbil pomoc nedorazil ani nebral telefon... Michal se tedy musel ujmout pozice střelce jedné skupiny a na střídačku se mnou byl i přenašečem zvěře mezi jednotlivými barvami... Nebylo to jednoduché, ale Michal to vzal sportovně a večer (po něklika štamprlích
) dokonce prohlásil, že by se snad i nudil, kdyby nemohl tohle všechno absolvovat.
Po náročném dni nás čekalo vyhlášení výsledků. Vítězem Lesních zkoušek se stal Martin Pavlík s goldenem Collinem z Velkých nadějí. jeho emotivní závěrečná řeč byla třešničkou na dortu sobotního dne - díky, Martine!
Pouze tři psi z dvanácti dokončili lesní zkoušky v I. ceně a tak bylo již nyní jasné, že vítězem Podbrdského poháru bude jeden z těchto tří statečných.
Stateční však byli všichni ti, kdo s námi vydrželi posedět v restauraci U Kozlerů do pozdních nočních hodin.
Nedělní ráno se neslo ve velmi poklidné atmosféře, vůdci byli uvolnění, rozhodčí dobře naladění a tak jsme se po snídani mohli vydat k vodě.
Tam nás doprovodila i Janička Baslová, která za námi dorazila už v sobotu večer a Andrejka Tomečková, která z Jihlavy přijela v neděli ráno.
Výkony pejsků byly vyrovnané, ale již po první disciplíně se nám možný výběr adeptů na vítěze Podbrdského poháru zúžil na dva...
Po jedné hodině už bylo dobojováno - teď jen všechno spočítat a zjistit, kdo je vítěz.
Vítězkou Speciální zkoušky z vodní práce se stala fenka FCR Ashley od Hradu Valdek, která v rozstřelu porazila LR Ballantine Riverdance Bohemia.
Teď rychle spočítat, kdo bude celkovým vítězem...
Za tónů slavnostní fanfáry v podání Ivy Uriánkové si pro Pohár starosty města Hrádek a ostatní ceny od sponzorů přichází Peťa Otevřelová s labradorkou Ballantine Riverdance Bohemia!
Vítězka mimo jiné získala poukaz do Pivních lázní v Chodové Plané, který mimo dalších věcných cen věnoval pivovar Chodovar, který se pro letošní rok stal hlavním sponzorem našich zkoušek.
Další ceny věnovalo Bracco, Knihcentrum.cz, krmiva Tazzi Čímelice, město Hrádek u Rokycan, ChS Ja Sta Czech, ChS Taygete, Pakrketcentrum s.r.o.
Všem sponzorům patří obrovský dík, protože sehnat v dnešní uspěchané době sponzora, který nezjištně věnuje ceny, je skutečně nadlidský úkol.
Velké DÍKY patří i rozhodčím, kteří pod "taktovkou" vrchního pana Stanislava Uriánka posuzovali spravedlivě, korektně a citlivě.
Děkujeme také panu Radku Bednářovi, který zajistil sobotní občerstvení, střelci panu Kantovi, který přišel, tak jak slíbil a děkujeme také MS Javor Hrádek za propůjčení honitby.
Děkujeme také vůdcům za jejich milé pochvaly na FB a za to, že se řídí slovama vrchního rozhodčího: "Jeslti se vám u nás líbilo, řekněte to všem, jesti ne, neříkejte to nikomu...! "
Tak zase za rok...!!!
27.-28.7.2013 - O víkendu proběhly doslova pekelné nácviky na Podbrdský pohár...
Ještě v polovině týdne, při sledování předpovědi počasí, jsme zvažovali, zda-li vůbec nácviky uspořád.
Nakonec jsme se rozhodli, že ano, ale jen díky tomu, že o ně byl zájem ze strany vůdců.
Sobotní nácvik na Lesní zkoušky jsme dopoledne situovali na pole, aby jsme se při odpoledním vzestupu teplot mohli schovat do lesa...
Při tahání 15. a 16. vlečky v půl dvanácté na holém poli...,
 no řeknu vám, myslela jsem, že už to nedám... Ale nakonec jsme se všichni ve zdraví přesunuli do lesa, kde sice bylo o něco příjemněji, ale i tak nám bylo pořádné vedro...
To nedělní nácvik na vodní zkoušky byl oproti sobotě procházka růžovým sadem.
I přes extrémní teploty jsme si ale víkend užlili a rádi jsme viděli známé tváře.
Největší radost nám udělala Andrejka, která za námi přijela i s klukama až z Jihlavy... Škoda jen, že jsme neměli více času na povídání.
Veliký DÍK patří Ali Šaškové, které s námi absolvovala sobotní galeje a bez její pomoci bysme se na poli jisto jistě upekli.
Poděkování patří manželům Kunešovým, kteří v roli výcvikářů absolvovali návciky spolu s námi.
23.7.2013 - Včera oslavila naše nejmladší, Elí, své první narozeniny. Svůj den "D" oslavila společně ostatníma holkama a dokonce i o dort se s nima podělila...
 
A dnes máme důvod k oslavě znovu...
Je to doma!!!
Přesně na včerejší Elíny narozeniny, byl Daisynce udělený Český šampionát práce.
Míšo, Daisy - jsem na Vás neskutečně pyšná - stojí za tím spousta práce, nervů a času a jsem šťasná, že toho mohu být součástí!!!
18.7.2013 - Dnes jsme si udělali výlet do Chodové Plané, kde jsme měli schůzku s presidentem společnosti Chodovar, na které jsme dolaďovali podrobnosti sponzoringu zkoušek.
Ve své kanceláři nás přivítal pan Jiří Plevka, který je ředitelem pivovaru Chodovar již přes padesát let a setkání s ním v nás zanechalo hluboký dojem. Pan ředitel byl velice milý, nakloněný ke sponzorování našich zkoušek. Byli jsme doslova v šoku z jeho vstřícnosti, se kterou se v dnešní době jen málokde setkáte...
A tak můžeme účastníkům našich zkoušek slíbit zajímavé netradiční ceny...
13.14.7.2013 - Před týdnem by nás ani ve snu nenapadlo, že se tento víkend zúčastníme VZPR - Poháru prezidenta v Kostelních Střimelicích.
Byl to momentální nápad, protože až do konce června jsme doufali, že by se přeci jen mohla Daisynka stát maminkou a tak jsme na zkoušky ani nepomýšleli...
Navíc jsme poslední půl rok s Daisy necvičili a tak to bylo rozhodnutí docela troufalé a výsledek byl více než překvapivý.
Jak to tak bývá, tak na důležité zkoušky naší Daisy jsem obyčejně v práci a tak tomu nebylo jinak ani tentokrát...
V sobotu ráno se Michal vypravil s Daisynkou do Kostelních Střimelic - scénář byl stejný jako v loňském roce - vylosovali si číslo 3 a začínali v lese... Ale konec zkoušek byl v tuto chvíli ještě daleko a tak nezbývlao než věřit... Veřit, že i když Daisy netrénovala, je to všechno v ní a o nejdříve si rozpomene.
Sobotní disciplíny velkého a malého lesa prošla Daisynka bez ztráty kytičky a o to víc Michala znervózňovaly řeči, kterého ho pasovaly na "šampióna" a předvídaly mu ten nejlepší možný výsledek...
V neděli ráno jsem se s mýma dvěma zlatíčkama potkala mezi dveřmi při návratu z noční. Daisynka vypadala spokojeně, páníček lehce nervózně. Celou cestu do Střimelic jsem pak díky handsfree byla s nima. Během dopoledne jsem se budila a netrpělivě sledovala mobil, kdy dorazí nějaká zpráva.... V jednu hodinu zazvonil telefon a s ním ta nejlepší zpráva ze všech: "Hotovo! Kromě jedné trojky, máme samé čtyřky..."
I když oproti sobotě nebyly Daisynčiny výkony tak jisté, díky sehranosti a zkušenostem, které tihle dva spolu mají, prošli zkouškami se ztrátou pouze tří bodů. Tří bodů, které však Michala moc mrzely, protože šlo zrovna o "přinášení" - královskou disciplínu retrieverů a naší Daisynky vůbec.
Ve finále jsme však moc a moc spokojení a šťastní - nejen, že jsme se přesvědčili, že to všechno v Daisy prostě je a i když to bylo hodně troufalí jít na zkoušky rovnou z gauče, vyplatilo se a domů se mi vrátil Michal se Šampionkou práce ČR!
A to za ty nervy určitě stálo...
foto: Lenka Nokič - Děkujeme!!!
8.6.2013 - V sobotu se konaly zkoušky Ověření vlohových vlastností retrieverů pod záštitou RK CZ.
Zázemí nám poskytla restaurace U Kozlerů, kde se o nás od samého rána vzorně starala psní Málová, které patří náš velký díky!
Na zkoušky bylo přihlášeno celkem 16 psů, dva se omluvili a tak se na start postavilo 14 statečných.
Počasí nám od rána přálo a kromě jedné malé přeháňky bylo přímo ukázkově zkouškové.
Pejsci i jejich vůdci byli ukáznění a na zkoušky výborně připravení a tak rozhodčí, kterými byli pánové František Kuneš a Michal Klasna
neměli téměř žádnou práci.
Zkoušky úspěšně dokončilo 13 psů. Všichni zúčastnění si odnesli krásné dárky od sponzorů, kterými byla firma Bracco s.r.o., ENOVA - pan Ludvík Rus a Parketcentrum.
Moc děkujeme provozu restaurace U Kozlerů v Mirošově, sponzorům a Ali Šaškové za pomoc!
Těšíme se na vidněou na vyšších zkouškách
.
25.5.2013 - V sobotu se konal další nácvik pro retrievery. Tento nácvik byl pojatý jako generálka na OVVR, které se budou konat 8.6.2013 v Hrádku u Rokycan.
Nácviku se zúčastnilo celkem 14 psů, kteří si vyzkoušeli aport se zvěří a reálnou střelbu. Na závěr nácviku předvedl výcvikář pan František Kuneš správný postup při cvičení aportu a došlo i na individální rady pro všechny, kdo se nebáli zeptat.
Všem držíme palce na OVVR "na ostro" ať už je budete skládat za 14 dní v Hrádku a nebo kdekoliv jinde.
8.5.2013- Na středu 8.5.2013 přichystali naši kamarádi Pavla s Honzou nácvik pro ohaře. Nácvik se konal v Ejpovicích a tak by byl hřích, kdyby jsme se ho nezúčastnili.
Naše Ela šla sice jen na "kukačku", ale i tak jsme si nácvik užili ve společnisti ostatních ohařáků a spousty známých tváří. Přijel se podívat i labrador Vinda s paničkou Markétou, která byla z práce ohařů unešená
Závěrečné posezení v restauraci pod Lípou v Kyšicích se také vydařilo a tak ranní vstávání do práce bylo pro některé hodně těžké
4.5.2013 - Dnes se Michal s Elí zúčastnil prvních společných zkoušek. Podle původního plánu měli dnešní zkoušky vloh skládat pod rokycanským OMSem, ale zde byly zkoušky pro malou účast zrušeny a tak se doslova na poslední chvíli přihlásili na zkoušky na Plzeňsku.
Elí je právě v "telecím" období a tak jsme zkoušky vloh pojali opravdu zkouškově s tím, že to prostě zkusíme...
Naše Ela byla mezi celkem čtrnácti ohaři suveréně nejmladší účastnicí a tak bylo pro všechny velkým překvapením, když se tohle mladé pískle stalo i celkovým vítězem.
Moc děkujeme všem kamarádům, kteří nám drželi palce - fakt to asi funguje
1.5.2013 - Ve středu na státní svátek jsme uspořádali první letošní nácvik, který byl určený hlavně pro mladé psy, kteří se chystají na OVVR.
I když nám počasí moc nepřálo a pořádně jsem venku vymrzli, pejskové si svůj den užili a pod vedením pana Kuneše páníčci zjistili kde je "tlačí bota" a co do zkoušek na "ostro" ještě dopilovat
Jsme rádi, že jsem po dlouhé zimě opět mohli vidět známé tváře a skočit opět na plno do zkouškové sezóny.
Těšíme se na další nácvik, který plánujeme na sobotu 25.5.2013. Fotky, za které děkujeme Ali Š
, si můžete prohlédnout zde.
22.4.2013 - Počasí se konečně umoudřilo a tak jsem rychle vyběhli k vodě, abysme zjistili, jestli naše nejmladí Ela umí vůbec plavat.
Sebou jsme vzali zkušenou instruktorku plavání Terezku, která chodí do vody s klidem jí vlastním a tak máme jistotu, že nám nováčky neutopí
Ela ze začátku trochu váhala, ale jakmile viděla, že je ve vodě Terezka, byla k neudržení. Po chvilce už do vody skákala s nadšením a radostně vynášela dummíky.
13.4.2013 - Vyrazil Michal s ohařkou Eli do Rokycan na svod loveckých psů.
Svod se konal jako již tradičně v areálu střední zemědělské školy a pořádal ho OMS Rokycany, posuzovatelkou byla paní Ing.Krejzková.
Paní Ing. Krejzkovou si naše Ela získala okamžitě svou milou, přítulnou povahou, která u ohařů není takovým zvykem, ale naše Ela je vyloženě mazel a nejspokojenější je, když může usínat stočená v klíně.
Po absolvování svodu už nám nic nebrání v tom, vydat se na zkoušky... A tak třeba hned 4.5.2013 zkusíme Zkoušky vloh, držte nám palce, myslím, že bude to potřeba!
30.3.2013 - Na Bílou sobotu jsem se vydali na procházku po lese s naší nejmladší retrievřicí Daisy.
Když jsem vešli do lesa byla Daisy celou dobu napružená...teprve po chvíli jsme pochopili proč.
V lese s námi byli i divočáci. Celou dobu o nich Daisy věděla a o ni o nás taky, ale stačilo jedno jejich nepozorné přeběhnutí , Michalova pozornost a připravenost a bylo naše...
24.3.2013 - Dnešní krásný, ale mrazivý den jsme strávili společnou procházkou s Honzou a Pavlou a jejich ohaři.
Do malé vesničky k Hořovicím se spolu s námi vydala Elí a Daisy, co by zástupce retrieverů měla hájit jejich barvy a ukázat, že i retriever je pes do lesa a pro praxi.
Honza s Pavlou na společné vynšení vzali své dva puberťáky Arta a Era. Ero je brácha naší Elí a skutečně jsou si hodně podobní a to jak zbarvením, tak i milou nekonfliktní povahou.
Doufáme, že takových společných dní budeme mít více!
10.3.2013- I když by se mohlo zdát, že se u nás nic nového neděje, není tomu tak.
Díky poměrně mírné zimě jsme mohli s našima holkama cvičit i v tomto období a tak pokud tomu počasí dovolilo, trávili jsme volné chvíle s Daisy a Elly na poli a trénovali základní povely a poslušnost.
Ven jsme ale vyráželi i když byl sníh a mráz - museli jsme totiž naplnit krmelce v lese a i na těchto "pracovních" cestách nás doprovázeli naši psi.
Elly za pár dní oslaví své osmi měsíční narozeniny a tak je teď ve správném pubertálním věku.
Začíná reagovat na základní povely, ale někdy se ještě nechá unést svou štěněčí naivitou a dělá si co zrovna chce.
Její milý kukuč však vždy páníčka obměkčí a tak si to ještě může dovolit.
Ve smečce je jejím největším parťákem Daisy, se kterou si dokážou hrát nekonečně dlouho... s Terezkou se ignorují, Eimy trpělivě snáší její útoky a Terryna je jí pro srandu... Terryna ač najstarší, nevzbuzuje v Elle absolutně žádnou autoritu a tak jakmile může, vyvede jí Ella nějakou lumpárnu.
A tak se doma skutečně vůbec nenudíme
7.3.2013 - Ve čtvrtek už tomu bylo šest let co přišla na svět šťěnátka z vrhu "T" v ChS Best Baron. A tak naší Terezce a ostatním sourozencům z tohoto unikátního spojení
přejeme hlavně pevné zdravíčko a spoustu pohody!
1.2.2013 - V tento den oslavila naše Eimy 7. narozeniny a i když na to rozhodně nevypadá
přiblížila se zase o krůček k seniorskému věku.
A tak ti milá Eimy přejeme spoustu krásných dní ve společnosti ostatních členek smečky a hlavně nekonečné pohodlí na tvém nejoblíbenějším kusu nábytku - gauči.
13.1.2013 - Jako v loňském roce, tak i letos Vám přinášíme přehled aktivit za rok 2012.
Někomu by se mohlo zdát, že oproti roku 2011 jsme zaháleli, ale opak je pravdou. Rok 2012 byl velmi náročný a hlavně díky Mezinárodní soutěži retrieverů, kterou jsme sice pořádali až v říjnu a za podpory spousty kamarádů a známých, ale připravovali jsme se na ni celý rok a připravila nás spoustu sil, ale výsledek snad stál za to
.Náročné přípravy nás ale neodradili a tak i v roce 2013 jsem se zhostili organizace několikaterých zkoušek.
Pro všechny zkoušky máme domluvenou honitbu MS Javor Hrádek a zázemí vMirošově v hospůdce U Kozlerů pod vedením paní Málové.
Přehled zkoušek najdete zde.
|
